Společnost Microsoft zveřejnila v září 2018 na svých webových stránkách šest doporučení. pro vyřizování tajných žádostí amerických zpravodajských služeb a orgánů činných v trestním řízení o údaje zákazníků od poskytovatelů cloudových služeb. Tyto tajné žádosti jsou dnes podávány bez soudního příkazu k prohlídce nebo dokonce bez formálního vyšetřování příslušnou zpravodajskou agenturou. Je samozřejmé, že poskytovatel cloudu nesmí tajné žádosti o údaje sdělit osobě, které se šetření týká. Pokud tak učiní, hrozí mu drakonické sankce ze strany ministerstva spravedlnosti (DoJ).
6 zásad společnosti Microsoft pro CLOUD Act
Poté, co ministerstvo spravedlnosti (DoJ) ztratilo trpělivost se společností Microsoft v Irsku, byl 26. března 2018 Kongresem USA schválen a ratifikován zákon o objasnění zákonného používání údajů v zahraničí (Clarifying Lawful Overseas Use of Data Act, CLOUD Act). Ministerstvo spravedlnosti tehdy chtělo, aby mu společnost Microsoft předala údaje občana USA na cloudových serverech společnosti Microsoft v Irsku. Společnost Microsoft to odmítla s odkazem na místní zákony o ochraně údajů v Irsku a EU. Ministerstvo spravedlnosti poté zažalovalo Microsoft v USA a chtělo jej k předání údajů donutit s pomocí soudu. Řízení se protahovalo, protože soudci nemohli snadno odvodit požadavek DoJ ze zákona. DoJ se tedy jednoduše obrátilo na Kongres s výše uvedeným návrhem zákona CLOUD Act. V té době EFF (Electronic Frontier Foundation) podpořila snahu Microsoftu proti zákonu o vyjasnění zákonného využívání údajů v zahraničí (CLOUD Act) a vyzvala další firemní giganty, jako jsou Amazon a Google, aby následovaly jejího příkladu. Úsilí Microsoftu a EFF však bylo neúspěšné. Microsoft se nakonec musel novému zákonu podřídit a údaje předat.
Zákon stanoví, že američtí poskytovatelé cloudových služeb, jako jsou Microsoft Azure, Amazon Web Services, Gmail nebo Hotmail, musí na požádání předat údaje americkým úřadům, a to i v případě, že tím porušují místní zákony o ochraně osobních údajů. Poskytovatelů, jako jsou Dilligent, Brainloop nebo E-Shares, se to netýká. Povinnost předat údaje platí bez ohledu na to, kde se servery poskytovatele nacházejí, a nevyžaduje povolení k prohlídce ani soudní řízení. Takzvaný CLOUD Act tak u amerických poskytovatelů nadřazuje národní zákony o ochraně údajů a nutí je pod hrozbou sankcí k jejich porušování.
Vzhledem k tomuto problému se nyní Microsoft snaží omezit škody na svých cloudových produktech v EU. Brad Smith, zástupce společnosti Microsoft, navrhl šest zásad, které by mohly být implementovány jako změny zákona CLOUD Act s cílem chránit práva na soukromí všech uživatelů cloudu společnosti Microsoft.
Ačkoli se tyto zásady na první pohled zdají být konkrétními opatřeními, jedná se pouze o seznam přání. Odrážejí opatření, která v současné době nejsou zaručena a která ilustrují rozsah možného zneužití údajů podle evropských norem, jako je GDPR.
Právo na oznámeníUživatelé by měli být informováni, pokud k jejich údajům získají přístup orgány činné v trestním řízení, s výjimkou výjimečných případů, jako je probíhající vyšetřování nebo ohrožení veřejné bezpečnosti. Poskytovatelé cloudových služeb by rovněž měli mít možnost informovat své uživatele.
Soudní přezkum a omezený přístup k údajůmPřístup k citlivým údajům uživatelů by měl být povolen pouze po přezkoumání nezávislým soudem a měl by být omezen na minimum, které se týká pouze konkrétního případu.
Transparentní přezkumné postupyPoskytovatelé cloudových služeb by měli obdržet dostatek informací, aby mohli důkladně prověřit žádosti o údaje uživatelů. Kromě toho musí být k dispozici jasné opravné prostředky pro napadení nezákonných nebo nepřiměřených žádostí.
Mezinárodní dohodyAby se předešlo kolizím právních předpisů, měly by být se třetími zeměmi uzavřeny mezinárodní dohody, které stanoví mechanismy řešení kolizí.
Kontrola datSpolečnosti by měly mít právo kontrolovat své údaje a přijímat přímé žádosti o jejich zveřejnění.
Transparentnost pro veřejnostVeřejnost musí být informována o tom, jak a kdy americké donucovací orgány usilují o přístup k digitálním údajům a jaká ochranná opatření jsou zavedena.
Ačkoli společnost Microsoft prezentuje tyto požadavky jako opatření na ochranu zájmů zákazníků, je zřejmé, že zákon CLOUD ve své současné podobě vytvořil právní vakuum. Společnost Microsoft má sama jen omezené možnosti, jak chránit údaje svých zákazníků před přístupem amerických orgánů. Požadavky ilustrují, jak hluboce zákon CLOUD Act podkopává ochranu údajů v souladu s evropskými normami, jako je GDPR.
Závěr
Zákon CLOUD nestanoví žádný právní základ pro to, zda a jakým způsobem musí být uživatelé informováni o přístupu ke svým údajům, natož zda je tento přístup vůbec zákonný. Neexistují ani žádné nezávislé orgány nebo orgány třetích stran, které by mohly přístup k údajům přezkoumat nebo omezit.
Brad Smith ve své disertační práci jasně ukazuje, že zákonem CLOUD dala americká vláda sledovacím orgánům mocný a zároveň nadnárodně nezákonný nástroj pro neomezený přístup k datům. Navzdory šesti zásadám navrženým společností Microsoft vyvolává současná právní situace otázky, jak se s těmito předpisy vypořádají různé národní právní systémy. Dosud o tom neproběhla žádná veřejná diskuse.
Společnost Microsoft vyzvala další významné poskytovatele cloudových služeb, jako jsou Google a Facebook, aby se k těmto tezím připojili a společně vyvíjeli tlak na vládu USA. Tato výzva však zatím zůstala bez odezvy. Zdá se, že tyto společnosti rezignovaly na vyhlídky na změnu a místo toho zvolily strategii utajování problému před zákazníky, aby se vyhnuly kritickým otázkám. Ačkoli si Microsoft zaslouží uznání za to, že na tuto otázku upozornil, zůstává zde střízlivá realita: Data uložená u amerických poskytovatelů cloudových služeb nelze dlouhodobě ochránit před přístupem 17 amerických zpravodajských služeb.
Pod záminkou vymáhání práva je pravděpodobně zpřístupňováno a uchováváno mnohem více údajů, než je skutečně nutné nebo právně odůvodněné. Zásadně odlišné chápání ochrany údajů v USA zdůrazňuje i Patriot Act. Tento zákon rovněž umožňuje americkým orgánům přístup ke všem údajům občanů a společností USA bez nutnosti soudního příkazu.
Zatímco v USA jsou tyto postupy v současné době akceptovány, v Evropě je stejný přístup široce odmítán. Nařízení GDPR ukládá evropským společnostem povinnost zaručit ochranu údajů svých zákazníků, což u mnoha kategorií údajů prakticky znemožňuje využívání cloudových služeb v USA.
Ve společnosti Loomion pozorně sledujeme vývoj kolem zákona CLOUD a budeme o něm nadále informovat. S blížícím se zavedením evropského zákona "eVidence", který je reakcí na zákon CLOUD, bude zajímavé sledovat, jak tento návrh skutečně posílí ochranu údajů v rámci GDPR.

Christopher Knabe
Generální ředitel společnosti Loomion AG
+41 61 500 16 25
knabe@loomion.com

